Svět podle Butterfly

VIDEO | Seznamte se s Butterfly!

8. ledna 2015 v 19:52 | Marillee
Ano, ano, rozhodla jsem se, že si prostě natočím, jak myju naší Fláj, protože byla špinavá jak vepř a svým způsobem hrozně roztomilá! Pokud se vám bude zdát, že si lidi dneska musí natáčet kdejaký kraviny... Ne, já natáčím jednou za uherskej rok a naše hafanica je pro mě nejzajímavějším objektem k focení a natáčení, což mnozí z vás už jistě poznali.
Video se mně osobně líbí moc, povedlo se mi Flajdu vystihnout tak, jak ji vidím já a ostatní. Škoda jen že nepodnikla svůj obvyklý zběsilý úprk z koupelny, když už je po všem, a pak se neotírala o všecko možné, aby ze sebe tu čistotu rychle dostala, hehe. (A přitom ušpinila ještě víc, pokud je to vůbec možné, všechny stěny našeho bytečku.) Jinak mýt ji jednou rukou byla docela challenge...


Snad vám vykouzlí naše Godzilla úsměv na tváři! :)

Už dodám jen jediné: Flajdáááá! Smějící se

KOMIX | Piškotová paní

1. srpna 2014 v 18:51 | Marillee
Ano, naše Fláj je celkem vypasenější labradoří fenečka, co si budeme povídat. Labradoři jsou od přírody hrozní žrouti, pro jídlo by vás i zradili. Vůbec jim nevadí, že je svačina, kterou našli ve křoví, asi 2 týdny stará, plesnivá a navíc pořád zabalená v igelitu. Prostě to do sebe doslova nasáčkují a později nestravitelné vyblijou. No, taková menší nauka pro začátek. Smějící se

Ale o co bych se s vámi chtěla podělit, je zkušenost s lidmi, kteří o naší Flajdě prohlásili, že je tlustá. Tedy spíš zkušenost s jednou paní. Říkáme ji Piškotová paní. Je to taková stará důchodkyně, s manželem a ještě starším jezevčíkem. A PŘÍŠERNĚ TLUSTÝM. Jako jestli mi má ona co valit do psa, že je tlustej, tak pardon, ale takhle přežraný a rozmazlený jsem snad neviděla ani lidské děcko! To není ani pes, ale chodící váleček, obalený tukem. A že je to zrovna jezevčík, kteří mají pak problémy s klouby a páteří, to je od majitelky opravdu bezohledné.

MOMENTKY | Zase jednou atrakcí

17. července 2014 v 15:00 | Marillee
Proč na mě ti lidé tak civí? Já chci taky buřta! Dej mi buřta! A ty máš co?? Proč já nic nemám a vy všichni něco žvýkáte? Nefoťte si mě a dejte mi něco k jídlu, však nevidíte, jak umírám hlady?... Nikdo mě nechápe.



Aneb když si berete toho nejvtipnějšího psa na
festival a ještě mu necháte dát razítko na čumák. Smějící se Naše Fláj se stala znovu středem pozornosti. Bylo to samé "Ty vole čum, ten pes má razítko na hlavě!", nebo "Mamíí, ten pejsek má na papuli razítko!". Dokonce jednu slečnu, která stála vedle mě, rozesmála na celé odpoledne, možná po zbytek celého večera.

Ale ne, Fláj všechny ignorovala a soustředila se pouze na nespočet klobásek a jiného žra-kdeco v okolí. Jednoho pána hypnotizovala natolik (dobře, ne jeho, ale buřta, kterýho si spokojeně tlačil do pusy), že se raději otočil... Nevím, jestli neměl rád psy, nebo nedokázal koukat na to, jak naše Fláj "trpí", ale hrozně mě pobavil. Smějící se

KOMIX | Středobod vesmíru

30. června 2014 v 10:00 | Marillee
Už kolikrát jsme se všichni nasmáli u toho, jak si Fláj každý chce pohladit, fotit se s ní a vůbec - být pořád u ní. A to je v tolika ohledech strašně sobecký pes! Ani o jídlo by se nepodělila! (Dobře, to byl špatný příklad, ani člověk se o jídlo nedělí rád.) Naposledy jsem se nad jejím monstrózně přitažlivým charismatem rozchechtala v Lednicích, kde si na naší hafanici každý druhý kolemjdoucí ukazoval prstem a později k ní přiběhl s otázkou, jestli si ji může pohladit. Ještěže je to tak hodný pes, protože ne každý se zeptal. Možná byla v tu chvíli středem pozornosti i kvůli/díky svým vyholeným tlapkám a krku a pro ostatní působila jako naprostý chudáček... Taková vyžírka emocí.

Jo a nejvíc mě Fláj dopálila minulý rok. Jeli jsme do lednického areálu o letních prázdninách se známými, kteří mě neviděli alespoň pořádný 4 roky... A představte si, já jsem milé paní X nestála skoro ani za pozdrav. Ok, pozdravila mě, jenomže svoje "Ahoj!" obohatila o "Kde máte Flájinu?" a mně bylo jasné, že otázky typu "TAK JAK JSI SE MĚLA, CO ŠKOLA, CO KLUCÍ, TY SI VYROSTLA!" nepříjdou vůbec na řadu. Ne, že by mi to nějak vadilo, ale přeci jenom... Kde je ta slušnost?!

A takhle to vypadalo celý následující týden. Fláj dostala zbytky pizzy, já si je musela skoro vyfňukat, páč zbožňuju kůrku. Fláj lezla všem do postele, já se mohla radovat leda tak z nepohodlné přistýlky. Fláj si šla smočit kožich do tamního rybníka, já se musela spokojit se sprchou... Fláj, Fláj, Fláj... Smějící se

ANIMACE | Kloužu na podlaze, lížu polevy

23. června 2014 v 20:13 | Marillee
Ahoj! Dneska, to byste mi nevěřili, si ze mě zase dělaly srandu. A ta menší se dokonce schovávala za tou podivnou modrou věcí, kterou na mě neustále směřovala! Ony snad neví, že je mi to nepříjemné? Chtěla jsem nějakou zábavu, ale ani moje varovné štěkání nepochopily! Spíš jsem z toho málem sama ohluchla. Život s lidmi je prostě někdy těžký!





Zážitek:
Představte si to. Moje mamka pomáhala jedné známé s pečením pro jejich synka, který končil devítku. A doma se pekl perník, který mamka zdobí čoko-polevou a posypem z ořechů. Jó, jak přišla ta známá, vzala s sebou svýho malýho hafana, a když se mu snažila vyrvat z pusy Flájinu hračku, perník položila na zem. Největší chyba, kterou u nás doma můžete udělat. Poučení pro příště. Naše Fláj totiž v radosti z psí návštěvy pobíhala po bytě a při jednom úžasném brzdícím manévru se sklouzla kolem pekáče s již zmiňovaným perníkem a v té rychlosti slízla kus polevy... Polovinu dotčenou naším psem jsme dostali zpátky. Mně to nevadí, perník byl dobrej. :)

Butterfly, moje malé štěně

29. května 2014 v 16:00 | Marillee

Obrazek

No, štěně. Dneska je to kus pesanice. Ale jelikož je to labrador, jako čerstvé štěňátko byla naprosto ťuťu, což jí jistým způsobem zůstalo doteď. Hlavně ta štěněčí nemotornost. :)

Jmenuje se Butterfly od Lužáneckého Parku, v září oslaví 6 let (?myslím). Díky jejím narozeninám si pamatuju narozeniny babičky, já vím, docela smutný. Neposlouchá mě. Neposlouchá nikoho, jenom když se jí chce. Říká se, že labradora dostanete buď toho, který poslouchá, nebo pořádně dominantního. A my dostali jako našeho historicky prvního psa, naprosto bez zkušeností, tu nejdominantnější fenku, která se v celém chovu, ve všech štěňatech, od všech fenek, našla.

Když byla štěně a procházela pubertou - to bylo fakt příšerný. Zkoušeli jsme tolik cvičáků, ale skončili jen u kousanců a naprosté lhostejnosti. Dělala věčně přesný opak toho, co jsme po ní chtěli. Skoro jako psí kočka. Co skoro, doslova.

Nakonec z toho vyrostla, ale pořád je stejně tvrdohlavá a poslechne jenom, když chce. Tak co, jistým způsobem to z ní dělá "někoho" a ne dalšího psa, který poslechne na slovo. Teď je to spíš taková hromotlučí dáma, neustále pažravá a urážející se, zároveň ale nejvěrnější a nejláskyplnější pes, kterého jsem kdy poznala :)
 
 

Reklama
***Veškeré obálky a anotace na tomto webu stahuji z
pokud ovšem nejsou z vlastního či jiného zdroje.
K filmům používám obrázky z ČSFD.