Maturitní ples není zábava!

1. února 2015 v 19:36 | Marillee |  Zpověď maturanta

3.


Dobře, tak to zase nepřehánějme, Markéto, ano? Nakonec sis jej užila, nebo snad ne? Ale ty oplétačky kolem toho!! Čekejte opravdu sáhodlouhý text, neboť jsem už dlouho nic nenapsala. :)



Vzpomínám si, když jsem byla úplně poprvé na maturitním plese svojí sestřenici před 5 roky. Připadala jsem si hrozně drobounká a mlaďounká, a že ty princezny v obrovitánských šatech a jejich princové v oblecích vlastně jsou už dospělí lidé a že ze mě také jednou bude princezna. Byla jsem z plesové atmosféry unešená. Nejprve jsem se snažila očima zhltat každé maturitní šaty, protože všechny byly originální a tolik se lišily od svých sester, nasávala vůni laků a vrstev make-upu, který za sebou zanechávala každá žena - dokonce i já. Sama jsem už měla věk na to dovolit si nějakou tu řasenku, nechat si upravit vlasy od mámy a obléknout si nějaké ty šaty, protože už ze mě začala být slečna. Ale v obložení tolika vyšňořených lidí jsem si připadala jako prachsprosté děcko. A to mi, prosím, bylo 13 let. (Možná 14?)

Tím pro mě maturitní plesání začalo. Největší srandou bylo sledovat ožírající se rodiče, kteří svým maturujícím ratolestem dělají ostudu. Nebo v lepším případě - v případě mojí tety - zvyšují v návalu opilosti cenu při dražbě klobásek. Čímž samozřejmě finančně svoje dítě podpoří, ale onehdá někdo přišel o dobrých sedm stovek, haha! Dalším mým potěšením z maturitním plesů bylo házení peněz. Víte, sestřenky jsou z menšího města, takže tam žádné "padákování" neprobíhalo, ale peníze se házely při šerpování. No a já stála nad profesory a držiči šerp a vína a s tátou jsme se snažili trefit se eurama a centama právě do těch skleniček. Nevyšlo to. Když si to tak zpětně uvědomuju, asi bych měla být ráda.

Po mých sestřenkách nastalo pár let klidu, ale jak léta plynula, začaly dospívat i další moji známí. Moje doteď nekončící etapa maturitních plesů začala v roce 2013, kdy jsem se šla podívat kamarádce na ples do Lucerny. Další byl maturitní ples mojí bývalé třídy, která plesem oslavila úspěch v maturitních zkouškách na konci třeťáku minulého roku 2014. A pak jsem nastoupila do maturitního ročníku já...

Řeknu vám, nikdy jsem tolik nebyla unuděná z Lucerny. Každý ples, na který jsem šla, se odehrával v Lucerně. Lucerna, Lucerna, Lucerna, ó ta krásná a vznešená Lucerna! Ta výzdoba a atmosféra! NE! Pravě kvůli Lucerně jsem si uvědomila, že se všechny plesy odehrávají do puntíku stejně. A právě v Lucerně jsem si uvědomila, že i můj ples bude nachlup stejný, ples, na který jsem se ty roky těšila, až se konečně převléknu za princeznu.

No a jak ta moje vysněná princezna nakonec vypadala?

Den před plesem jsem musela jet za kožním, aby mi opíchal (don't be a pervert) chodidlo, jelikož jsem ještě před Vánoci byla na odstraňování bradavic laserem a stále se to ne a ne zahojit. Párkrát jsem si při umrtvovací injekci zakřičela a pak s mravencemi v noze dopajdala domů a modlila se, aby vše bylo v pořádku, jelikož ona nehojící se rána byla přesně na tom místě, kde se opíráte v podpatcích... A já měla tancovat v předtančení...

V den D jsem měla ráno jet za vizážistkou na vlasy a make-up. Hrozně jsem se na to těšila, protože já si patlám obličej jednou za uherskej rok a to maximálně řasenkou. O vlasech raději nemluvím. A to bych nebyla já, kdyby den předtím přestala v naší ulici téct voda! A co já teď mám dělat? Měla jsem si umýt vlasy, vyprat oblečení na after, vyčistit boty a nemohla jsem nic. Začala jsem být malinko nervózní, naštěstí někdy před devátou večer vodu spustili a já šla v 11 hodin spát s ještě vlhkou hlavou.

Ráno jsem se probudila a svoji nervozitu umocnila tím, že jsem si snad 10x zkontrolovala každou tašku, jestli mám opravdu všecko a můžu vyrazit. Za vizážistkou jsem měla jet s kamarádkou a jejím tatínkem, ale jelikož byl náš meeting point celkem daleko a moje šaty opravdu těžké, mamka mě chtěla popovézt autem. Jenomže nenastartovala. To mi skoro expolodoval žaludek. Naštěstí kámošku napadlo sjet až do naší ulice, a tak jsme tenhle pidi problém vyřešili tryskovou rychlostí a já si mohla oddechnout.

U vizážistky probíhalo všecko super. Jen jsem chvíli měla pocit, že mi na obličej nakydala cement, po pár minutách se ale hezky vsákl do kůže a už jsem nevypadala jako porcelánová panenka s Marfušími tvářemi. Jedna slečna fotografka mě tam párkrát vyblejskla a pak už bylo po 13 hodině a s kámoškou jsme musely jet nacvičovat na ples do Kongresáku. Ano, té ošklivé, komunisticky vyhlížející kostky, která pro moje duševní draví naštěstí není Lucerna.

Při nacvičování jsem zjistila, že moje řvaní u injekcí bylo zcela zbytečné, jelikož jsem chodidlo cítila, aniž bych na sobě měla podpatky. No nic, musela jsem to zkousnout. Horší ovšem bylo, že jsem si nevzala náhradní náplast a ta, kterou mi tam dal pan doktor osobně, aby nebylo v podpatcích nic poznat, se mi strhla. Tak jsem volala mámě na poslední chvíli, aby mi něco přinesla z domova. Ve tři čtvrtě, tedy 15 minut před zahájením plesu a půl hodiny před předtančením, jsem začala být mírně nervózní. Mamka ale všechno stihla a já se mohla konečně obout do podpatků, leč to bylo to nejhorší, co jsem za ten večer zažila.

Tak a teď chvíle pobavení. Naše předtančení! Pokud by vás zajímalo, kde jsem, tak v té druhé části stojím úplně vzadu a zamotala jsem se do svojí sukně. :D Jo a taky je na mě hrozně vidět, jak mě baví kroutit zadkem. Věděla jsem, že jsem prkenná a nemehlo na latinu, ale až takhle? Jinak zvedačku nemáme žádnou, byla jsem ráda, že jsem to vůbec odtancovala a ustála.


BTW před naším vystoupením se v té modré sukni chodila po Kongresáku a asi 5 lidí se mě zeptalo, jestli to jsou moje maturitní šaty. Jako vážně??

Po předtančení přišlo rychlé napěchování se do šatů, s čímž mi musela pomoc mamka, nikomu jinému totiž nevěřím. Jakmile mě do nich nenávratně uvázala, cítila jsem se líp a už jenom čekala na náš nástup a šerpování. A že sakra bylo dlouhé! Každá dvojice/trojice měla svoji vlastní písničku na nástup a do toho ještě moderátor pronášel naprosté trapárny typu "tato dvojice je lehká jako mořské vlny"... Hee?? A já samozřejmě musela jít jako poslední, takže mě moje nohy už skoro neunesly a plosky na chodidlech trpěly. Zmiňovala jsem se, že mívám křeče?

Dalším naprostým odrovnáním večera byl tanec s třídním profesorem - Letkiss. Říkám: "Musím na konec, jelikož mám obří šaty a nechci, abyste mi na ně někdo skočil." Tak jdu na konec řady a co nejzjistím? Můj konec se stal začátkem. Haha! A já letkiss vživotě netančila, takže jsem se to honem snažila odkoukat od vedlejší třídy, protože moji spolužáci na tom byli stejně jako já. :D

Následoval neskutečně dojemný a krásný proslov naší spolužačky a přípitek. Nohy se mi ozývaly čím dál tím víc a já se už skálopevně rozhodla, že boty půjdou dolů. Bosá jsem proběhala všechny známé i neznámé, nafotila trilióny fotek a uzdila tak tucet lidí, protože tam prostě pro moje šaty a další lidi nebylo místo!

Ani nevím, jak možné to bylo, ale najednou jsme měli mít půlnočko. Rychle ze šatů. Půlnočko skončilo. Co teď? Holky se vrací do šatů, ale máma je fuč a už se mi do šatů zpátky nechce. Tak šaty na after. Ale jaké boty k nim? Podpatky mě bolí, tenisky nejsou vhodný a vagaboundy (vysoké, šněrovací boty) nepřicházejí v úvahu už vůbec. Bosa? Ne, tak podpatky. Jo, jenomže po hodině, když jsem je už konečně našla, bylo po plesu...

Jaké ponaučení z toho plyne? Svůj ples si neužijete tolik jako ples ostatních. Furt někde poletujete a na žádný tanec nemáte čas, jelikož si vás chce vyfotit naprosto každý. A než se naděje, tak je po všem. Tolik ke Dni princezen...


KDO TO DOČETL DOKONCE MÁ U MĚ BLUDIŠŤÁKA!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sabinee Sabinee | Web | 1. února 2015 v 19:46 | Reagovat

Šíleně mě plesy baví ;)) Jsem zvědavá na ten svůj, ale všichni mi řikají to co ty :)

2 Blanka Blanka | Web | 1. února 2015 v 20:42 | Reagovat

Musím říct, že já si svůj maturák tedy užila dosyta! :-)  Spíše mě deptaly třídní hádky před celou akcí.

3 Marillee Marillee | E-mail | Web | 1. února 2015 v 20:47 | Reagovat

[1]: Třeba ty budeš mít štěstí! :)

[2]: Jó, hodně lidí si ho užije, rozhodně víc než já. Protože to bych jinak nebyla já, kdyby se mi něco vyvedlo tak, jak bych chtěla. :-D
A o hádkách mám celé dva předchozí články. :-D

4 Lazy Night Lazy Night | Web | 1. února 2015 v 21:07 | Reagovat

Já jsem ještě na žádném plese nikdy nebyla a i přesto, co je v tomto článku, se na ten svůj první moc těším :D.

5 Slifka Slifka | 1. února 2015 v 22:11 | Reagovat

Mám u tebe bludišťáka hele :D jinak naprosto souhlasím, vlastní ples se nedá moc užít, pokud chce člověk všem kolem sebe vyhovět...

6 Janča Janča | E-mail | Web | 2. února 2015 v 19:51 | Reagovat

Nebýt problémů s tou nohou, tak si myslím, že bys z toho byla víc nadšená. :D Mně se můj ples neuvěřitelně líbil a šíleně mě bavil, to jsem ani nečekala. Ale je fakt, že tam bylo příšerně narváno a skoro nic jsem nestíhala. Než jsem se nadála, byl konec. Jo a krásný šaty! :)

7 Rose Rose | 4. února 2015 v 18:18 | Reagovat

Máš naprosto nádherné šaty!!
A to předstančení je super, líbila se mi teda hlavně ta první část ;)

8 Marillee Marillee | E-mail | Web | 5. února 2015 v 16:03 | Reagovat

[4]: To se těš! :-)

[5]: :-D

[6]: To asi ano. Nemusela jsem ty podpatky vůbec zahazovat a tolik bych se nezdržela v té přiblbé šatně. Díky moc! :-)

[7]: Děkuji! ^^ Mně taky... :-D Tu druhou část jsem ani nijak nechtěla...

9 Bonbónek Bonbónek | 6. února 2015 v 12:41 | Reagovat

Ňom

10 anie-ena anie-ena | Web | 21. března 2015 v 21:19 | Reagovat

Hele, já si svůj ples užila uplně nejvíc. Na cizích se zpravidla nudim, ale můj mě fakt bavil a ani jsem se neusela opít, měla jsem přípitek a panáka, na kterýho mě pozval bratranec a to bylo vše. Ostatně, teď, když už to je přes pět let, nějak mám dojem, že jsem z těch plesů obecně vyrostla. Vůbec mě to nebaví a letos už jsem ani na žádnej nešla, jen na pes fakulty, což je zas trochu něco jinýho, než maturák :D

11 anie-ena anie-ena | Web | 21. března 2015 v 21:20 | Reagovat

[10]:na ples, ne na pes, samozřejmě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
***Veškeré obálky a anotace na tomto webu stahuji z
pokud ovšem nejsou z vlastního či jiného zdroje.
K filmům používám obrázky z ČSFD.