Zrcadlo - nejhorší přítel člověka

20. října 2014 v 15:30 | Marillee |  Přemýšlím
Pro ty, kdo mě neznají (nebo jsou zde poprvé) - jsem dívka. A ne ledajaká. Dobře, nebudu si nic namlouvat, jsem svým způsobem celkem průměrná, jak mentálně (retardovaně), tak i fyzicky. Ale nejsem jedna z těch holek, které se od prvních náctilet, s nástupem puberty a s ní bouřlivých hormonů vyvolávajících neustálé změny nálad, hnala za "dokonalou postavou". Když jsem se nad tím zamýšlela, přišla jsem na několik věcí, proč tomu tak bylo. Opakuji BYLO.

1) Byla jsem hyperaktivní.
Jó, možná si říkáte, jak to s tím souvisí. Hyperaktivní, jakožto psychicky nemocná, jsem nebyla, ale celé dny jsem všemožně lítala ze stromů na stromy, i když mi bylo dávno 13 let. A kolik takových třináctek, s odřenými koleny a děravými triky venku potkáváme?
PS: Někdy si to ráda zakusím znovu, i když mi je 18 a měla bych se chovat jako dospělá, muhehe.

2) Táhlo mě to ke klukům.
Néé že bych snad balila každý den jinýho spolužáka, nebo tak něco. Ale projevovala se ve mně víc klučičí povaha díky "lesní" výchově a staršímu bratrovi. Řešila jsem víc, kdo si uprdl, než kdo s kým zrovna chodí.

3) Neměla jsem na tyhle kraviny prostě čas!
A to myslím jako doopravdy, buď jsem byla zaneprázdněna hrou na hudební nástroj, sportem a nebo lítáním po stromech... (Později hraním kulečníku, bowlingu a přecpáváním se čínskými nudlemi po thajsku v místním fast foodu.)

https://lh6.googleusercontent.com/-ut7SsxTlLPo/UqXg7aSXelI/AAAAAAAAAa0/9tx7lbTioA4/w426-h338/Anorexic-Woman-Looking-at-Self-in-Mirror.jpg



A pak se to stalo. Nevím už, kdy to přesně bylo, snad někdy v 9. třídě, ale nějakým způsobem se v našem bytě octlo obrovské zrcadlo, ve kterém jsem viděla rozhodně víc než jen svůj obličej. A řeknu vám, pro někoho, komu kamarádky celou pubertu říkaly, jak jsem hubená a mám hezkou postavu, to byl celkem šok. Nelíbila se mi ta holka v odraze. Nelíbila jsem se sama sobě. Neviděla jsem v sobě žádnou štíhlou blondýnku, kterou kolem mě holky opěvovaly. Stála přede mnou zakrnělá holčička s nerozlišeným pasem a boky, se slámou místo vlasů a širokým hrudníkem, který na hubeňoučkých nohách vypadal opravdu komicky.

Pamatuju se, že od té doby pokaždé, co jsem se podívala do zrcadla, jsem od něj odcházela se špatnou náladou a bezradností. V té době jsem navíc bojovala se silnější skoliosou, nosila jsem takový ten ošklivý plastový korzet, takže jsem si postupně začala všímat i značné křivosti na svém těle a ještě víc jsem se sobě znelíbila. Byla jsem holka se širokými, vysportovanými rameny, ještě širším hrudníkem, žádným pasem (až na malé vykrojení na jedné straně kvůli skoliose) a hranatými boky.

No a pak jsem potkala svého vysněného pana V., začala jsem se sama sobě líbit a žila šťastně až do smrti (na zámku v duhách, obklopeném jednorožci a létajícími veverkami)...

Ne, takhle jednoduché to fakt nebylo. Ale ano, zamilovala jsem se a na nějaké ošklivé zrcadlo jsem na chvíli zapomněla, protože jsem viděla, jak V. pomyslně láskyplně hladí očima každičké místo na mém těle (bože, to už začíná být celkem... intimní). Kamenem úrazu byl proto den, kdy mi v pokoji byly (konečně, asi po roce) namontována takováta hubená, zvlněná zrcadla. Uvědomila jsem si, že se pozoruju ještě víc, než to bylo předím, protože ta zrcadla jsou přeci jenom v mém pokoji...

Vždycky jsem si dělala srandu z těch holek, které byly příšerně vysazené na každičký detail na svých tělech, který nevyhovoval jejich ideálům.

"Mám moc velký uši! Moje lokty jsou hrozně špičaté! Nemám mezeru mezi stehny!"

Jenomže dnes, když stojím před zrcadlem, si připadám úplně stejně. Jednou si přijdu moc vychrtlá... jindy zase obtloustlá. Ale všimla jsem si, že se to hodně mění podle mého stavu a nálady - když mi je ouvej, více se hrbím. Po návštěvě přítele si naopak připadám jako bohyně. Hehe. Jenomže kvůli těm pitomým zrcadlům si budu neustále připomínat, kde je na mě co špatné, kde jsem křivější, kde jsem obtloustlejší. Probudila ve mně dlouho skrývanou ženskou vlastnost - porovnávání.

Kvůli zrcadlům můžeme skončit jako anorektičky, toť můj konečný ortel...

*Zrcadla vizuálně umocňují komplexy z nedosažitelnosti společenských ideálů!*
Abyste si snad nemysleli, že podle mě všechny problémy koření jen v zrcadlech...

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 christiiinka christiiinka | Web | 20. října 2014 v 16:06 | Reagovat

Když jsem byla poprvé u přítele doma, strašně mě zarazilo, že nemají doma ve velikém domě jediné zrcadlo. Teda vlastně jedno jo, ve vrchní koupelně, ale v té častěji používané ne. Nejdřív to byl doopravdy nezvyk: člověk někam jde, zkontroluje se jestli nevypadá, jak kdyby zrovna vylezl z křoví, ale najednou to nešlo :D. S postupem času mi vyplunulo, že jsem bez těch všudypřítomných zrcadel tak nějak šťastnější a spokojenější, neřeším vlasy, nekoukám jak na mě visí tepláky, nic. Takže v mém budoucím domě bude zrcadlo maximálně v té koupelně, předsíni a šmitec :-D

2 Jana Jana | E-mail | Web | 20. října 2014 v 16:43 | Reagovat

Byla u nás jednou babička a povídala mamce, že sousedčina dcera má dceru anorektičku - sáááhodlouhé téma k diskuzi máma zakončila tím, že i kdyby mne deptala nebo mi milionkrát opakovala, že nesmím "žrát" a mám zhubnout, tak ze mne anorektička nikdy nebude (myšleno, že to mám v hlavě zdravé - z pohledu mé maminky, já anorektičky celkem chápu, neboť mám kamarádku s tímto problémem). Načež jsem reagovala já  s tím, že to je celkem výzva, stát se anorektičkou, abych mamce něco dokázala... BYLO TO CELÉ LEGRACE!!!  Aby mne někdo nechytil za slovo. Moje kamarádka se s anorexií snaží bojovat a já se ji v tom snažím podporovat. Ovšem někdy si do ní samozřejmě rýpnu a ona se aspoň zasměje :)

3 Blondie Blondie | Web | 20. října 2014 v 17:35 | Reagovat

Zajímavý článek :)

4 sarush ef sarush ef | Web | 20. října 2014 v 20:59 | Reagovat

Mám to vesměs podobně.

5 Radfordová Radfordová | Web | 21. října 2014 v 14:56 | Reagovat

nemyslím si, že za to můžou přímo zrcadla... jako spíš určitý ideály, který vidíme kolem sebe. člověk se na sebe do určitý míry dívá i bez zrcadla a řekla bych, že tenhle pohled taky dost zkresluje /zvrchu mám vždycky pocit, že mám tlustý břicho, ale v zrcadle to tak rozhodně nevypadá, nohy to stejné/.
pěkný článek :)

6 Marillee Marillee | E-mail | Web | 21. října 2014 v 15:14 | Reagovat

[1]: Přesně tak! Není pak žádné nutkání se neustále kontrolovat, aby každičký vlas seděl na svém místě. :-D

[2]: Tak to přeju, aby se z toho dostala a už se k anorexii nikdy nesnížila. Je dobře, že si svoji poruchu uvědomuje. :-)

[3]: Díky. :-)

[5]: Já to brala takhle - ano, člověk skutečně má určité ideály... Proto při delším pozorování sebe sama v zrcadle je nevidí, tudíž si přijde ošklivý/á. Samozřejmě za to ale zrcadla nemůžou! :-D Jenomže za pomocí vnucených představ o tom, jak by měla vypadat naše postava, můžou způsobit velký smutek a hlavně zmatek.

7 Kika Kika | E-mail | Web | 21. října 2014 v 22:41 | Reagovat

Máš úplnou pravdu - čím víc zrcadel, tím hůř. Ale včera jsem byla za kulturou (v divadle) a byla tam taková super věc - zeštíhlující zrcadlo a strašně se mi to líbilo, jak lidé odcházeli úplně spokojení a rádi se na sebe koukali. To by se mělo prodávat v obchodech a žádné anorektičky by nebyly ;)

No a jinak dost závidím, že si po návštěvě přítele připadáš jako bohyně! Mě tak 3 měsíce zpátky je jen vyčítáno, že jsem hubená a že to není hezký a lichotku už jsem neslyšela ani nepamatuju o.O.

8 Siwa Siwa | Web | 22. října 2014 v 15:56 | Reagovat

Amen. Nechť je tento ortel přednášen na univerzitách.

9 Marillee Marillee | E-mail | Web | 22. října 2014 v 18:53 | Reagovat

[7]: Jsem ráda, že souhlasíš! A s tím vyčítáním je mi to líto, lidi by si měli uvědomit, kde je čemu konec. Pokud nejsi vychrtlá na kost, tak by to neměl být problém! :-)

[8]: Samozřejmě bráno s nadsázkou. Svoje články za moudra vysokoškolské úrovně opravdu nepovažuju. :-D

10 Kika Kika | E-mail | Web | 22. října 2014 v 19:19 | Reagovat

[9]: o.O. já jsem právě vychrtlá skoro na kost, ale byla jsem i před pěti lety, když mě potkal a to jsem mu připadala krásná! A on ví, že v tom, že bych nejedla to není.. Takže mě pěkně štve!

Btw. kam zmizela fotka Marillee z úvodní stránky?

11 Marillee Marillee | E-mail | Web | 22. října 2014 v 19:29 | Reagovat

[10]: Jestliže to není tvoje rozhodnutí být tolik hubená, neměl by to nikdo komentovat. Lidi za svoje geny/starosti, který to způsobujou, nemůžou. Pak nechápu, jak mohl změnit názor, podle mě je krásná každá holka, dokavaď funguje a vypadá jako holka (což ty už jenom podle "oka" vypadáš! :D)

K tý fotce... Zjistila jsem, že se mi sem dostal člen rodiny, pak taky stránky zahlédli kamarádi... nerada bych, aby se to dostalo k některým osobám a už vůbec ne k jednomu z rodičů. :-) I když je to vlastně jedno, páč můj pes je v mým okolí natolik legendární, že si ho někdo jen tak nesplete. :-D

12 Kika Kika | E-mail | Web | 22. října 2014 v 19:47 | Reagovat

[11]: o.O. já si to tak nějak myslela, že jsi byla lehce odhalena. Ale škoda, já jsem asi děsná voyerka, neb mám ráda, když na mě blogerka kouká z fotky, tak snad ještě někdy :D A děkuju moc za povzbudivý slova ;)

13 Marillee Marillee | E-mail | Web | 22. října 2014 v 19:54 | Reagovat

[12]: Možná někdy... jednou... :-D A není zač! :-)

14 Em Zet Em Zet | Web | 23. října 2014 v 7:35 | Reagovat

Ráda bych ti napsala, ať to neřešíš, ale tvůj článek je naprostá pravda, takže ti to vymlouvat nebudu. :-D

15 Tev Tev | E-mail | Web | 24. října 2014 v 18:28 | Reagovat

Nelze nic než souhlasit, neb (abych však zase namluvila za všechny) si tím také procházím. V poslední době jsem se ale začala pozorovat takovým jiným způsobem, takovým, který vyhledává dostatky; ty je lepší hledat. Neříkám, že je snadné nesoustředit se i na ty nedostatky, ale když si budu vědoma jejich existence, jejich přítomnost tím neupadne. Když se proto dívám do zrcadla, snažím se na sobě vidět to nejlepší a vážně to vidím. Je to fajn :-).

16 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 24. října 2014 v 21:47 | Reagovat

Já se taky do zrcadla moc nedívám :D A když už se kouknu, leknu se nebo pěju písně na můj vzhled :D

17 Pauli Pauli | Web | 26. října 2014 v 7:20 | Reagovat

Ach, můj věčný problém! :-D Zrcadla bych zakázala. Nebo, jak už bylo zmíněno, dala bych si do bytu ta zeštíhlovací. Hned bych byla spokojenější :-D

18 Ailin Ailin | Web | 26. října 2014 v 10:36 | Reagovat

Máš pravdu :-). A jsem ráda, že máš takového přítele :-).

Já jsem za čtvrťák přibrala 10 kg (stres z maturity) a díky bohu je můj přítel v pohodě a když mám špatnou náladu kvůli postavě, tak mi vždycky říká, že jsem pořád ta nejkrásnější žena na světě atd :-). Jsem ráda, že ho mám. Ale stejně bych ráda zhubla, protože je to tíha, nosit 10 Kg navíc :-D.

19 Marillee Marillee | E-mail | Web | 29. října 2014 v 15:57 | Reagovat

[14]: No, nevím, jestli být ráda, že s tím článkem souhlasíš, ale asi ano - jsem ráda. :-D

[15]: Taky to dělám. Ovšem když se pak natočím a vidím ty záda... No, raději nevidět. Ale svoji postavu mám ráda, jen jsou ta zrcadla někdy fakt otravná! :-D

[16]: :-D Taky dobrý. :D

[17]: Mně se několikrát stalo, že jsem se v plavkách podívala do odrazu okýnka u auta... Já blbá, nedošlo mi, že je zaoblené. :-D

[18]: 10 kilo sem, 10 kilo tam. Buď ráda, že jsi je přibrala, kdybys o ně příšla, bylo by to horší! Vždycky je můžeš shodit. A taky jsem ráda, že má tvůj přítel stejný postoj jako ten můj! :-)

20 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 15:47 | Reagovat

Určitá zpětná vazba je někdy k užitku. Člověk se nad sebou víc zamýšlí a má tendenci se zlepšovat. otázkou je, kdy je toho nejlepší nechat, tedy kdy už to překračuje určitou mez mezi "porovnáváním" a třeba metrosexualitou apod. Tu mez leckdo nepozná, nebo poznat nechce. Hlavně holky se často srovnávají s jinými, i když je to vlastně hloupost, protože každý je originál. Ale to je lidství, s tím nic nenaděláš, kromě psychiatra :)

21 ospala ospala | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 22:44 | Reagovat

marille ja som to mala opačne bola som moc hubená a tiež som bola nespokojna sama zo sebou, potom stretla priatela a odvtedy som spokojna :-)

22 Marillee Marillee | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 22:57 | Reagovat

[20]: Holky, kor v mým věku, často přesáhnou tu hranici, kdy je to, jak ty říkáš "k užitku". Není to metrosexualita, ale komplexy a nízké sebevědomí. :) A máš pravdu, každý je originál!

[21]: Stačí mi 4 dny nemoci a hodně se to na mně podepíše. Vím, že jsem takhle už párkrát stála před zrcadlem se slovy "fuj, já jsem vychrtlá"... I když to zas takový rozdíl nebyl. Jo! Přítel tyhle chmurný nálady v 80% případech spraví. :-D

23 Serena Serena | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 12:51 | Reagovat

Každá jsme jedinečná a originální. Je nutné myslet na to že jsme všichni originál a nikdo není stejný jako ty,já, ostatní. Někdo má silnější stehna, někdo je buclatý ve tváři ale řekla bych že všechno má své pozitiva. I ze špatného jde udělat dobré. Nejsem optimistka ale snažím se protože anorexii velmi odsuzuju!! :-? Taky jsem sama se sebou nespokojená, ale co nadělám. Jsem jaká jsem buď mě mějte rádi nebo držte ústa :-P

24 AB AB | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 13:07 | Reagovat

Jo, jsem fakt ráda, že nejsem jediná, kdo má jednou pocit, že potřebuju 10 kilo navrch a o dva dny později že by to chtělo pár dolů :D

Článek se Ti fakt moc povedl!:-)

25 Dominique55 Dominique55 | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 13:46 | Reagovat

No jako nevim, podle me se i zrcadlo musi umet pouzivat, tak jako vsechno. Kdyz to clovek neumi, tak dela holt blbiny, stoji pred zcrcadlem, jednou si prijde tlustej, pak zase hubenej a ani jedno neni porad ono...

26 Terka Terka | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 14:22 | Reagovat

Jo, to je řekla bych pravda. A k naší smůle, když zrcadlo vzteky rozbijeme (když nás štve, že se kvůli němu cítíme jednou hubeně, jednou tlustě) a jsme pověrčivé, tak máme sedm let neštěstí. Protože když tomu nevěříme, nic se stát nemůže. Zrcadla jsou vážně zlá. :-D

27 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 14:30 | Reagovat

Asi sem hodně velkej egoista, když se na sebe naopak koukam hodně ráda :D Ale taky tomu nebylo vždycky tak, třeba eště před čtyřma rokama sem si myslela, jak sem nechutná, špatně tvarovaná, tlustá a já nevim co eště... Naštěstí sem to nějak přestala řešit...

28 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 15:10 | Reagovat

Zrcadlem to podle mě nebude, mezeru mezi stehnama fakt nemám, boky mam slovanský, zadek mám nekostnatej a do zrcadla se koukám moc ráda. Mezera mezi stehnama je nechutná, stejně jako trčící pánev a klíční kosti.

29 zusp zusp | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 15:15 | Reagovat

To s tím korzetem znám. Nosím ho už 2 roky bez větších výsledků. Pomohla až operace. Co se týče zrcadla vzhledem k tomu, že jsem se se svým vzhledem smířila a nemám čas na blbosti. :-D

30 Marillee Marillee | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 16:51 | Reagovat

[23]: Ano, ano, přesně takhle přemýšlím taky (až na svoji obdobnou sebekritičnost). :D

[24]: Díky! Taky jsem ráda, že nejsem jediná. :D

[25]: No v zrcadlce se člověk zhlíží, k čemuž podle mě zrcadla slouží... Ale je jasný, že se nemá nic přehánět. :-)

[26]: To se ti stalo? :D Já mámě rozflákala (omylem) 2 zrcátka a Murphy mě někdy opravdu pěkně vypejká! :-D

[27]: Tak to máš dobrý! :D Egoistu to z tebe nedělá, možná jen mírného narcistu. Ale to jsme trochu všichni. :-P

[28]: Já se do zrcadla na sebe taky někdy dívám ráda. Ale když jsem třeba unavená, je dokázaný, že člověk hrbením vypadá tlustší. A stačí se fakt jen mírně hrbit. :D No a v tom to je. Je mi hej, vypadám hej! :-D

[29]: Jaj, můžu se zeptat, kolik jsi měla stupňů zakřivení? Já že korzet už ani nenosím a na operaci se nechystám a ani moc nechci. Rehabilituju a cvičím.

31 Will-R Will-R | Web | 12. listopadu 2014 v 16:59 | Reagovat

súhlasím s tebou, ináč aj ja som behávala ako 13 ročná po stromoch s bratom alebo som s ním lietala po dedine na bajkoch :-D kdežto teraz rieši 13tky že sa snimi rozišiel ich 1000 frajer a sú strašne nešťastné :-D  :-D  :-D

32 Cleo Cleo | Web | 12. listopadu 2014 v 18:06 | Reagovat

Zrcadlo je někdy opravdový nepřítel, ale stačí, když si sundám brýle a přidám si vážně hezká. :D

33 Janča Janča | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 18:07 | Reagovat

Úplně s tím souhlasím. Dřív jsem se taky tolik nezkoumala, ale doma naštěstí máme jen jedno zrcadlo, kde je vidět pouze obličej a jedno, kde je vidět asi po pas, ale většinou není vidět ani to zrcadlo, natož já v něm. :D Ale i to mi stačilo, abych na sebe později začala víc koukat a tím pádem se i snažit vypadat líp, ale naštěstí nejsem nějak posedlá, abych začala hubnout, natož když mám kulka, který mě má rád takovou, jaká jsem. Díky mu za to, protože jinak nevím, co bych se sebou dělala. :D

34 Inalyn Inalyn | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 19:06 | Reagovat

Súhlasím, zrkadlo už mi spravilo strašne veľa komplexov :/ Ale zase niekedy sa v ňom očumujem rada :D

35 Terez (Natally) Terez (Natally) | Web | 12. listopadu 2014 v 20:13 | Reagovat

Zrcadlo - nejhorší přítel člověka? Takhle jsem o tom nepřemýšlela :D. Spíš jsem zastávala ten názor, že největší zlo je tady modeling, protože se to hemží jen samýma vyžlatama a holka s normální pěknou postavou (a tím myslím prostě pěknou ženskou postavu), nebo když je moc nízká, se tam prostě nedostane. A navíc když máte kamarádku, která se najednou dostane do modelingu, je tam taky ten protivný pocit, že ona je prostě "něco víc" a ještě když si pak začne hlídat, co jí a aby nepřibrala (i když je hubená a může toho sníst kolik chce, protože to s ní stejně nic neudělá) a člověk vidí, že má  vlastně hlad, ale radši si nic nedá, a pak jí nutí vlastní jídlo a ona ho jí - protože přeci jen má hlad (jo to se mi stalo s kámoškou :D) :D
A neberte prosím můj komentář nikdo tak, že bych prostě jen žárlila, ne, nerada to o sobě prohlašuji, ale nejsem tlustá, jen jsem se chtěla vyjádřit k tématu :). Prostě je mi líto, že modeling nám tady určil co je krása - a že to musí být vysoká, kost a kůže :/.
Jinak jsem se chtěla zeptat, jak se některé články (jako tento) dostanou na úvodní stránku blogu? :) Někdo si je vyhlídne? A zeptá se autora? nebo jak? Děkuji za odpověď :)

36 Katie Katie | Web | 12. listopadu 2014 v 20:36 | Reagovat

Já měla v pokoji velké zrcadlo od svých 7 let a teprve v 18 mě napadlo, že budu hubnout.
Ale pokud je to u někoho zrcadlem, tak je to fajn. Prostě se ho zbavíš.

Nejlepší je to měřítko, jakým tě vidí ostatní. Štíhlá, krásná.
Holka může být sebehubenější, pokud se necítí ve svém těle dobře a neodrazí se to na jejím sebevědomí, nikdy tak krásná, jak by mohla být nebude :).

37 soul-underground soul-underground | Web | 12. listopadu 2014 v 20:41 | Reagovat

Je to ve vaší hlavě, ne v zrcadlu...

38 Nekra Nekra | Web | 12. listopadu 2014 v 20:45 | Reagovat

Nemyslím si, že by anorektičky vznikaly ze zrcadel. Přisuzuji to malé sebejistotě a upnutí se na fyzický vzhled dotyčným člověkem. Komu bude jedno, jak vypadá a bude se starat hlavně o to, aby byl veselej, spokojenej a šťastnej, tak nemá ty základní podklady pro to se uvrtat do anorexie.

39 Lany Lany | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 21:01 | Reagovat

Krásny článok a navyše to dosť dobre poznám :-D tiež mi všetci hovoria, aká som štíhla a vysoká (dobre vysoká som, to je pravda) ale niekedy som mala pocit, že nie som až taká chudá. A za to môže leto a tie kraťasy, ktoré so sebou prináša :-D áno v kraťasoch som vyzerala dosť čudne. Ale teraz sa mi zdá, že som zase v pohode, chodím už ôsmy rok na tanečnú umeleckú školu a dúfam, že sa tie moje pochybnosti a výčitky už neobjavia. Pretože podstata je vo vnútri. :-)

40 Pervy Salamander Pervy Salamander | Web | 12. listopadu 2014 v 21:19 | Reagovat

zrcadla jsou prokletí. Já se jich bojím. V pokoji jsem měla dvě. Potom, co jsme malovaly se sundaly a už se nepověsily. Ale jedno je v chodbě.. kdykoliv jdu okolo, celá se zkontroluju od hlavy k patě a dojde mi, jak hrozně vypadám. A to jsem si vteřinu předtím myslela že je vše oukej. Nnávidm zdraclda protože mi vždycky zkazí náladu. Ale přesně jak říkáš ty, nebejvalo to tak. Byla jsme přesně to co ty. Lítala jsme venku do tmy, hrála si s klukama. Ale pak jsme se od všeho odstěkovaly (máma mě ze všeho vytrhla) a já byla sama. Sama se srcadlem. Od té  doby mám se sebou dost velký problém. Neustále sleduji na ulici všem slečnám bříška a nohy... a říkám si že bych to chtěla mít taky. Pak se kouknu an ty svoje a mám chuť si je uříznout. Takže ano máš převelikou pravdu... zrcadla vedou k anorexii...

41 Marillee Marillee | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 21:33 | Reagovat

[40]: S tou anorexií je to samozřejmě nadsazený. Problém je uvnitř, zrcadla mu jenom napomáhají vybublat na povrch. Je mi moc líto, že to máš takhle taky, zkus se zaměřit na ty hezké věci na sobě a mít ze sebe radost. Víc se smát. Mít dobrou náladu. Protože pak se budeš cítit dobře. :)

[39]: Díky! Tak já ti přeju, aby se už nikdy neobjevily! :D

[38]: :-D Opravdu si myslíš, že je to myšleno doslova? Jednak jsem to psala s nadsázkou, za druhé to taky byl osobní hokus pokus, jak by byl článek představen na titulce - a opravdu, Standa vybral jako popis ten můj "ortel".
Jasně, je to všecko v našich hlavách - v článku mi šlo jen o sílu zrcadel, který ty naše komplexy ještě umocňují. :-)

[37]: Viz odpověď výše. :-)

[36]: Ta poslední věta je přesná a výstižná!! :-)

[35]: Tak modeling a tyhle mediální propagandy jsou samozřejmě základem zrcadlového problému. :) (To jste to vážně někdo mohl pochopit způsobem, že si myslím, že za naše problémy opravdu můžou jenom zrcadla? :-D)

Jinak ty články vybírá Standa. Já teď měla na titulce články celkem často a URČITĚ to bylo "díky" (nebo kvůli?) kontroverznosti témat, která si vybírám (Apple, knihy, potrat...). Tentokrát se dokonce splnilo mé očekávání, kdy Standa hodil jako popisek mého článku to s tou anorexií... (ten "ortel" jsem napsala záměrně)

[34]: :D Vítej v klubu!

[33]: Jsem ráda (nebo spíš nerada!), že souhlasíš... :-D A láska vždycky všechno spasí (nebo spase ty zdající se nadbytečná kila :-D)

[32]: Tak to máš dobrý! :D

[31]: Tak ve 13 jsem taky řešila nějaký ty kluky... :-D Ale raději jsem se šla dívat na Pokémony, no. :D

42 Ms R. Ms R. | Web | 12. listopadu 2014 v 22:25 | Reagovat

Když jsem byla malá, tak jsem byla baculatá, okej, pár kilo navrch mám i teď, ale to je jiný příběh :D.. no zkrátka, byla jsem baculatá a seděla u babičky v obýváku, jedla můj milovaný makový koláč a v tom přišel děda. Prý utrousil něco ve smyslu jako, že už jsem tlustá dost a neměla bych tolik jíst. Naštěstí jsem to neslyšela, ale umím si představit, jak taková debilní poznámka v někom může odstartovat pěkný kolotoč, který se chvíli točí i kolem anorexie, nedej bože to skončí všechno špatně. Také mám skoliózu a tak jsem od malička slýchala, že nejdůležitejší být zdravá a do dnes je u mě zdraví spolu s rodinou na prvním místě. Nějaká kila navíc hážu za hlavu. Držím palce všem, co s tím mají problémy :).

43 Nosferatu Psiren, NEblahé paměti Nosferatu Psiren, NEblahé paměti | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 23:13 | Reagovat

Já osobně mám zrcadla ráda. Ne, to jsem napsala špatně- ráda se v nich prohlížím :-D někdy tedy se vyhýbám pohledu na můj obličej, tedy hlavně nos, ten mi občas přijde velký. Jinak jsem se svým tělem spokojená. Jako každá holka s menšími ňadry jsem je jeden čas chtěla mít větší, nicméně teď jsem za to, co mám, ráda :-D přijdu si tak akorát...
Nemám sice skoliozu a takové věci, zato mám různá "válečná" zranění z bojových sportů, také moc fajn, žádný den bez bolesti :-D

44 Atabe Atabe | Web | 12. listopadu 2014 v 23:53 | Reagovat

Jsem něco jako ty, taky povahou spíš kluk,kamarádek mám jen pomálu, a taky jsou to povahou spíše kluci. :-D  :-D
Zrcadlo neřeším doteď...

45 cialis_sample cialis_sample | E-mail | Web | 1. května 2015 v 10:29 | Reagovat

Hello!
<a href="http://cialis3samples.com/">cialis sample</a> , <a href="http://viagra3discount.com/">discount viagra</a> ,

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
***Veškeré obálky a anotace na tomto webu stahuji z
pokud ovšem nejsou z vlastního či jiného zdroje.
K filmům používám obrázky z ČSFD.