Špatné známky = hlupák?

13. června 2014 v 22:00 | Marillee |  Přemýšlím
Dlouho mi vězí v hlavě otázka, jestli o nás dobré známky doopravdy vypovídají, že každý večer, jen co přijdeme ze školy, sedneme ke stolu a šprtáme se. Zda-li o nás opravdu řeknou víc, než bychom byli kdy schopni sami vyslovit. Jestli z nás špatné známky dělají hlupáka. Učitelé a jiní lidé nás tímto způsobem hodnotí den co den a já se ptám, hodnotí nás tímto způsobem oprávněně? Co o nás vypovídají naše známky?


1. Chtěla bych se zpočátku zastavit u kategorie studentů, kteří opravdu jsou výslovně "šprti" tělem i duší. Proč se jim tak vlastně říká? Protože neznají nic jiného. Odmalička sledují dokumentární filmy a programy, vedou chytré řeči na úkor dospělých. Jsou chytří jako rádio a spolužáci je nedokáží vystát, jelikož se neumí zabavit jako normální děti. Vynikají především v přírodovědných předmětech, jako jsou matematika, fyzika, biologie a chemie. Jiné předměty jim mohou klidně působit nemalé potíže. Takoví jedinci mnohdy trpí mírným psychickým postižením jako je autismus a "končí" na matematicko fyzikální fakultě - na matfyzu. Tím nechci nikoho urážet, ale je to tak.

2. Samozřejmě je tu i ta druhá odrůda šprtů, jenomže ti se jako šprti nenarodili, pouze se přizpůsobili podmínkám. Totiž tito lidé, ačkoliv se jim do toho kolikrát nechce, mají nutkání získat dobrou známku, protože si myslí, že je to pošoupne v životě někam dál. Učitelé je mají rádi, protože jsou to pilní a skoro vždy připravení studenti, kteří zachrání celou situaci učitele v nespolupracující třídě. Většinou do tohohle spadnou dívky a vší pílí přecházejí na lékařské fakulty - na medicíny, kde se naskytují vynikající podmínky pro šprtání se. (A taky pro mě jeden z důvodů, proč tam nechci jít.)

3. Na druhé straně jsou tu lidé obdarovaní samotným bohem. Studenti, kteří za svou inteligenci nezaplatili podobnou daní jako matematičtí šprti, kteří vedou zcela normální sociální život. K tomu navíc vynikají ve všech předmětech, aniž by hli byť jen brvou. Dobře, sem tam pro to něco udělají, ale už jsem pár takových případů zažila, kdy si žák celý roky nezapisoval, jen v hodinách poslouchal, a nikdy nedostal horší známku na vysvědčení než za jedna. Všichni jejich inteligenci respektují a nemají jediný důvod o nich pronést jediné křivé slovo. Učitelé nad nimi líbezně vzdychají... Studentský život boha...

4. Konečně se dostávám ke kategorii průměru, která, dovolím si tvrdit, stojí za tím vším rozčleňováním studentů na šprty a nešprty. Víte, možná jste to sami nepostřehli, ale v této kategorii se nacházejí jak šprti (ti sociálně "normálnější") tak i jakýsi géniové. Samozřejmě i jiné odrůdy studentů, ale tady vám dám konkrétní příklady:
  • Jste dívka, která má veliké ambice pro své výsledky, bohužel se vám nedaří. Učíte se na každý test, ale nemáte právě dostatek na to, abyste zabodovali. Upadaté pak do beznaděje, protože se na předmět učíte klidně několik hodin a stejně to nevyjde. To je příklad jednoho ze "šprtů", akorát z jiné stránky, kterou si často nikdo neuvědomuje.
  • Příklad podobného božského studenta už jen není pro učitele tolik božský. Jedná se většinou o kluky. O velice chytré kluky s tím rozdílem, že je to učivo nebaví... A já se jim nedivím. Protože poslouchat každého učitele, jak se musíme zrovna na jeho předmět průběžně připravovat, je na střední škole (v předmaturitním ročníku) už celkem vyčerpávající. A tak to klidně dopadá, že tito žáci, tedy především kluci, mají na vysvědčením nameteno nemalé množství čtyřek, sem tam uniknou nedostatečné, ale stále si mnohdy dokáží udržet vynikající průměr minimálně v jednom předmětu. Poněvadž škoda plýtvání energie na to ostatní, že jo.
Jak jste si všimli, ani v jedné ze škatulek jsem nikoho nenazvala hloupějším či chytřejším podle známek. Pouze jsem je charakterizovala dle způsobu docílení svých výsledků, čímž jsem snad nikoho neurazila. Pokud ano, pak se omlouvám. Ale mojí otázkou stále zůstává, proč tedy na naši inteligenci učitelé často hledí podle známek, které nám zapisují do třídnic? Proč nedokáží pochopit, že máme jiné cíle, jiné priority, než dostat jedničku z tak důležitého předmětu, jako je český jazyk?

Dobré známky z nás rozhodně nedělají chytráka (pokud jím opravdu nejsme, viz. 3. bod), stejně jako ty špatné známky definitivně neurčují naše hlupáctví. Kolikrát dostaneme dobrou známku náhodou, špatnou známku, protože zrovna nemáme den. Kolikrát i dostaneme jinou známku na vysvědčení, než očekáváme, protože netušíme, co se odehrává učitelům v hlavách. Ale jakmile máme horší známky, patříme do té "horší" poloviny a obráceně.

Dám vám příklad. Nešla mi matematika. Opravdu ne, nebo jsem spíš byla líná se ji učit a nebavila mě. Nechtěla jsem nad ní přemýšlet. A k pololetí nás čekalo nové rozřazování podle známky na tu horší (chápej blbější) a lepší matematickou polovinu. I přestože mě můj matikář neustále napomínal, jak se mám učit a všechno možný, na vysvědčení jsem vysolila krásnou dvojku (z poslední čtvrletky jsem opravdu náhodou dostala za jedna) a na další pololetí si vysloužila místo mezi těmi "chytrými", i když jsem vůbec neměla páru, co se vlastně do konce školního roku odehrávalo.

Takže asi tolik k tématu, co o nás (ne)vypovídají naše známky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 V. V. | E-mail | Web | 14. června 2014 v 8:24 | Reagovat

Ono celé to známkování a přístup k tomu mi mnohdy přijdou nesmyslné. :-x
Já osobně se považuji za úplný průměr. Když se mám něco naučit třeba na písemku z dějepisu nebo z biologie, hold se to naučím. (i když většinou před hodinou. :D) Často se ale škole nevěnuji ve volném čase ne víc, než je nutno. Učení jazyků nepočítám jako školní záležitost, tady mi nejde o dobrou známku, ale o dobrou znalost. :-)
Ale znám i právě takové ty snaživky se samými jedničkami a přízní učitelů, šprty, kterým jejich šprtání se není nic platné, protože zapomínají používat logiku a mozek a jsou schopni se přeřeknout v nazpaměť naučeném odstavci a říct, že dýcháme srdcem a takový. ;-)
A pak znám taky ty, kteří jsou jenom líní a i když jsou chytří, škola je absolutně nebaví a nezajímá. :D

2 Marillee Marillee | E-mail | Web | 14. června 2014 v 9:45 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že na to máš stejný pohled, i co se rozřazení školáku dle mého týče. :D A ano, všechno to kolem známkování je fakticky nesmyslné.

3 Butty Butty | Web | 14. června 2014 v 11:18 | Reagovat

To že máš dbré známky neznamená že jsi šprtka a tak. Jen to o tobě vypovídá cílevedomost a vytrvalost. Jdeš si za svím snem. At je to cokoliv. Podle mého názou by se lidi měly vykašlat na to co se o nich říká. Proč řesit nezměnitelné. Ten kdo nadává je sám hlupák a ti chytří se nad tím ani nepozastaví. :-)

4 Marillee Marillee | E-mail | Web | 14. června 2014 v 18:23 | Reagovat

[3]: Tak já si ráda zanadávám, když mi už něco opravdu leze na mozek. Protože pokud s tebou učitelé/lidi jednají jako s hlupákem, jenom protože neexceluješ v konkrétním oboru, to si nic jiného nezaslouží než dobré a vždy účinné nadávání. :) Jestli to na tom něco změní, to už je věc druhá.

5 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 15. června 2014 v 15:26 | Reagovat

Hodnotiť podľa známok, to je také učiteľské. :D A pritom je pravda, že to o človeku nemusí veľa povedať. Jednotkár nemusí byť ten najmúdrejší a ten, čo sa ledva drží priemeru nemusí byť hlupák.
Predsalen, niečo si silou-mocou narvať do pamäte dokáže takmer každý, kto nemá pamäť zlatej rybky, ale nič to nevypovie o jeho inteligencii a  logike. Poznala som ľudí, čo mali jednotky ale pritom práve nejako múdri neboli. Boli naučení, ale neraz ani nechápali čo tá-ktorá poučka presne znamená, nevedeli to povedať po svojom, len sa to nadrvili, lebo silou-mocou chceli dobré známky.
Ja som mala napríklad na základke zvyčajne dvojky trojky a na strednej skôr už len tie trojky...okrem cudzích jazykov, v tých som bola medzi najlepšími. No zase, učeniu som sa popravde nevenovala takmer vôbec. Moje učenie sa skladalo z rýchleho hltania poznámok v zošite v škole pred písomkou :D  
Ak by som chcela, mohla by som byť jednotkárka (okrem matiky, na tú proste nemám logiku :D), pretože učivu som zvyčajne chápala, poučky som vedela rozuzliť a preložiť si ich do normálnej reči (:D) , ale nejako som nechcela. Väčšina z toho, čo sme sa učili ma aj tak nebavilo (a bola som aj dosť lenivá, starajúc sa viac o to, čo ma bavilo, než to, čo mi trebalo robiť :D), okrem toho som videla, ako od jednotkárov chceli učitelia stále viac a viac a po tom som vážne netúžila.
Vždy ma viac zaujímali kreatívnejšie veci, kde som sa nejako mohla realizovať, než len sa drviť nejaké definície. Bola som teda tiež dosť medzi "hlupákmi", učitelia odomňa veľa neočakávali a tak to bolo lepšie...len pri jazykoch som napriek nesnaženiu sa bola vždy medzi najlepšími, takže sa ma na strednej snažili prihlasovať do rôznych olympiád...:D
A mám pocit, že som trochu odbočila od témy, či? :D :-D

6 stuprum stuprum | Web | 16. června 2014 v 14:18 | Reagovat

Vykašli se na známky, lepší je dobrý pocit. :)

7 Ailin Ailin | Web | 20. června 2014 v 14:21 | Reagovat

Moc dobře chápu, o čem mluvíš. Já jsem celou střední a půlku základky poslouchala, jaký jsem šprt, protože jsem měla jedny z nejlepších známek ve třídě. Všichni (na střední) si mysleli, že přijdu ze školy a hned se jdu učit. Opak byl ale pravdou - většinou jsem byla s přítelem venku dlouho do večera. A když se měla psát nějaká písemka, naučila jsem se na ni. Stačila mi chvilka. A dost věcí jsem si pamatovala z hodin, protože jsem dávala pozor.

A nemám ráda lidi, co říkají, že když má někdo špatný/dobrý známky že je hloupý/chytrý. Můj přítel na střední měl horší známky, ale přitom je to tak neskutečně chytrý člověk. Jen se mu prostě nechtělo učit věci, co ho nebavily ;-). Takže si rozhodně nemyslíš, že se dá podle známek poznat chytrost člověka :-).

8 Em Zet Em Zet | Web | 20. června 2014 v 20:55 | Reagovat

Známky podle mě rozhodně neurčují, zda je člověk hloupý či nikoliv. :-) Je prostě jen líný se učit :D

9 Marillee Marillee | E-mail | Web | 22. června 2014 v 19:19 | Reagovat

[5]: Neodbočila, aj kdyby, tak to nevadí! :D Já mám zase problém, že to u mě vypadá právě na to bichlování. Mám celkem slušné známky, ale nemusela jsem se pro to snažit šprtáním. Prostě jsem obdařená lepší pamětí a logikou pro matematiku a fyziku, haha! :D To zní tak arogantně! :D

[6]: No, nevím. Člověk dostane za jedna a řekne si "Na co mi to vlastně bude?" Samozřejmě to na srdíčku zahřeje, když jsme odvedli dobrou práci, ale ten pocit nepřetrvává :)

[7]: Mám to stejně. :D Naštěstí učitelům lezu na nervy, tím pádem mě nechválí a moji spolužáci netuší, jaký mám známky. A s přítelem to mám stejně! :D

10 maja maja | E-mail | 17. ledna 2015 v 20:33 | Reagovat

Uplne v tomto rozdeleni vidim lidi ktery znam....a je to uplne pravdive....taky chodim na gympl, kde me bohuzel po zakladce cekalo nemale prekvapeni...tim myslim to ze rozdil v pozadovanem ucivu byl obrovsky a se vsim co tam po nas chcou....samozrejme od te doby se mi silene zhorsil prospech i kdyz se snazim a ucim pokud mi to vyjde, tak na vsechny pisemky....samozrejme vecinou marne a dopada to spatne narozdil od me kamosky ktera je schopna nasprtat se 10 stranek dejepisu uplne naspamet... a pri tom si neni schopna odvodit ciste logicke a primitivni veci...coz si myslim ze je jeden z prikladu ktery mluvi za vse. :-) ....taky me strasne prekvapuje jak vsechno to usili a cas straveny nad sesitem nebo nejakyma projetama a  prezentacema, vsechny ty nervy a stres nakonec zhodnoti jedno cislo ktere vam ovlivni cely zivot a budoucnost.... pritom znam tolik lidi s dobrym prospechem co tomu obetuji minimum.. a nejvice me ta tom stve to ze nekteri z tech kterym to jde si toho nevazi a nikdy to nebraly jako nejakou ambici.....vsechny tyhle rozdily a city, myslenky a snaha nikoho nezajima ...no jak to rict?... mozna to ze byt chytry znamena napsat neco na papir nebo umet se jak stroj nasprtat nekolik stranek v ucebnici na zpamet. :-P

11 asdasdasdasd asdasdasdasd | 15. září 2015 v 18:54 | Reagovat

Velice nepravdiví text.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
***Veškeré obálky a anotace na tomto webu stahuji z
pokud ovšem nejsou z vlastního či jiného zdroje.
K filmům používám obrázky z ČSFD.